Vřava
punkového koncertu. Zpocená těla do sebe vzájemně narážejí ve
zběsilém tanci zvaném pogo. Elektrické kytary řvou do
zesilovačů, baskytara dunivě vibruje ušními bubínky. Bicí
jedou svůj šestnáctinkový rytmus a zpěvák chrlí angažované
texty do zaplivaného mikrofonu. Lidé skáčou na pódium, zpívají
do mikrofonu a následně vrhají šipku do vlnícího se davu, který
je nese chvíli nad hlavami.
Jeden
z punkerů chvíli pozoruje druhého punkera.
„Ehm…
pardon… myslím, že tě znám. Honza, že?“
„Jo! Jak to
víš?“
„Učitel,
že?“
„Ano!“
„Myslím,
že jsi převzal moje loňské děti jako třídní…“
„Šimeček?
Scioškola!“
„Jo!“¨
„Yeeees,
čaaau!“
No. Ale vy si
určitě říkáte, proč něco takového píšu.
Jen vás chci
ujistit, že vaše děti jsou ve správných rukou! Muhehe!
Žádné komentáře:
Okomentovat