pondělí 4. listopadu 2019

Z deníčku začínajícího průvodce: O vrstevnickém vyučování


Moje tříletá Julianka se koupala se svojí BFF Františkou ve vaně. Po čase, kdy už pomalu stydla voda, jsem jim donesl kartáčky s tím, že je již čas na vyčištění zubů, pyžamko, pohádku a uspávání. Ale ouha. Františka si ještě zuby čistit neumí. Co s tím?
„Juli, naučíš ji to?,“ zeptal jsem se dcery a ta se hned pustila do improvizovaného zubočistícího workshopu. Pak následovala zpětná vazba a Františka si na chrupu své kamarádky vyzkoušela právě nabyté dovednosti. Podobným způsobem si vzájemně vyčistily zuby asi šestkrát, než jsem jim kartáčky zabavil.
Jak by osvojení těchto dovedností probíhalo na klasické škole?
Děvčata, do lavic! Sešity na stůl a pište si!“ hřímá přísná paní učitelka s drdolem.
Ruce šmátrají v hloubi školní aktovky po penálu.
Při čištění zubů začínáme u vnější… TICHO TAM! U vnější dolní čelisti. Máte? Jdeme dál. Používáme drobné, krouživé pohyby…. Máte? Poté se přesouváme na vnitřní dolní čelist. JULIANO! Co jsem teď říkala?
Cosi o zubech?“
Nedáváš pozor! Máš za pět!
Nepřipomíná vám to naši vlastní školní docházku?
Ale zpět k hlavním hrdinkám dnešního deníčku. Aby náš příběh skončil jako správná La Fontainova bajka s poučným happyendem, druhý den se role obrátily. Při řádění na dvoupatrové posteli vyšlo najevo, že Julianka neumí šplhat po žebříku. Františka okamžitě začala navigovat a s mírnou pomocí a povzbuzením byla Julča za chvíli nahoře.
Ať žije vrstevnické vyučování!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Z deníčku začínajícího průvodce: O vrstevnickém vyučování

Moje tříletá Julianka se koupala se svojí BFF Františkou ve vaně. Po čase, kdy už pomalu stydla voda, jsem jim donesl kartáčky s tím, že ...